Volejte + 420 222 703 205   Po-Pá  8:30 - 17:00     info@zenron.cz       

Zákon o prokazování původu majetku. Bič na poctivé ?

Zákon o prokazování původu majetku prošel schvalováním po poměrně značných průtazích v červenci roku 2016 a nabyl účinnosti k 1. 12. 2016. Jedná se o poměrně mocný nástroj, jehož účelem je bojovat s daňovými úniky, dohledávat utajené příjmy a danit je. K tomu by měla Finanční správa dostat mnohem výraznější pravomoci.

Jaké změny tedy novinka v praxi přináší?

Majetek nad pět milionů – předlož důkaz

Správce daně má nyní pravomoc učinit výzvu k tomu, abyste prokázali, že váš majetek pochází z příjmů, které jsou buď zdaněné, případně od daně řádně osvobozené. Důvod k tomu bude mít tehdy, pokud získá dojem, že vaše příjmy neodpovídají nárůstu jmění. Takovýto rozdíl by měl překročit 5 000 000 Kč, přičemž v původním návrhu se počítalo s hranicí 7 000 000 Kč.

Současně tak může učinit jen tehdy, pokud u onoho majetku ještě neuplynula základní tři roky trvající lhůta pro stanovení daně, která se v konečném důsledku může prodlužovat na až deset let, nicméně zasáhne i ty, pro něž není nikde stanoveno, že si potřebné doklady mají shromažďovat. Vyloučena není ani situace, že vina nebude na vaší straně a úřady tyto dokumenty sice vlastnily, nicméně je v průběhu let stihly skartovat. Navíc i mnohonásobně delší časový úsek zákon v zásadě explicitně nevylučuje. Retroaktivita zákona tak zůstává sporným bodem celého konceptu.

Své konání by si rovněž finanční správa měla podložit relevantními důvody. Tím chce stát zároveň bránit rozsáhlým plošným kontrolám, které by nevyhnutelně vedly ke značnému nárůstu byrokracie, bude se zaměřování pouze na individuální případy, u kterých získá oprávněné podezření, ovšem až dlouhodobá praxe ukáže, zda tomu tak reálně bude.

Presumpce viny

Důkazní břemeno se v tomto případě nicméně stále nachází na straně poplatníka, přestože stát má v rukou již řadu let účinné nástroje, jimž může spravedlnost vymáhat a v podstatě tak přenáší na občany vlastní povinnosti. Ti například musejí doložit, že svůj majetek nabyli již v období, kdy lhůta pro stanovení daně uběhla. Povinností úřadu je mimo to pracovat pouze s těmi dokumenty, které má běžně dostupné, nikoli už ovšem s těmi, které by mohl získat poměrně snadno na základě svých procesních prostředků a opět tedy bude na poplatníkovi, aby příslušné podklady zajistil.

Tak zvanou rozhodnou dobu pro posouzení neboli to, ze kterého období máte vlastně dokazovat, odkud pochází váš příjem, vám finanční úřad přesně vymezí, pokud se rozhodne, vaší situací zaobírat. Na prokázání původu svého majetku budete mít také určenou lhůtu, takže budete přesně vědět nejen, co si ospravedlnit, ale i za jak dlouho. Stát se rozhodl zachovat velkoryse alespoň v tom, že tento časový úsek nesmí být kratší než třicet dnů.

Vysoké sankce a další postihy

Jestliže svou povinnost o pravdivém prohlášení o majetku porušujete, v trestním zákoně jsou za tento přečin zakotveny sankce. V mírnější podobě může obnášet zákaz činnosti nebo peněžitý postih, jinak ovšem lze za podobné jednání uložit dokonce trest odnětí svobody ve výši šest měsíců až tři roky. Správce daně také daň doměří, a to tak, že odhadne výši těch příjmů, které jste podle jeho mínění zatajili. K tomu vám přidá ještě penále odpovídající až 100 % doměřené daně, tedy pozor, nepočítá se rovnou z oněch příjmů, jichž se v původním slova smyslu dotýká. Nižší penále pak bude úřad ochoten vypočítat tehdy, pokud „hříšník“ projeví dobrou vůli a začne spolupracovat.

Bič na poctivé

Zákon se však může poměrně snadno vymknout původním účelům a lze ho zneužít jakožto nástroj sloužící v boji za získání politické moci. Je pravděpodobné, že dopadne spíše na ty, kteří si svou situaci zaviní hlavně vlastní nedbalostí, než aby skutečně účinným způsobem rozkrýval protizákonné jednání. Neboť ti, jichž by se měl dotknout nejvíce, na toto opatření budou samozřejmě připraveni, tedy rozhodně o svém jednání nezanechají žádné důkazy a začnou s nelegální cestou získaným vlastnictvím čile spekulovat.

Tato právní úprava na další možnosti, jak lze s nabytým majetkem nakládat, zkrátka nepamatuje. Nebere tak v potaz například variantu, že ho lze dále mimo jiné skrýt do firmy, případně i využít v méně průhledném podnikání skrz zahraniční společnost.

Mimo to jde o represivní opatření hraničící se šikanou a vytvářející atmosféru strachu, u kterého hrozí riziko, že bude zneužito třetí stranou a poslouží tak k likvidaci těch méně pohodlných jedinců i v rámci konkurenční bitvy. Nový zákon určitým způsobem zasahuje do soukromí občanů a otevírá ideální podmínky k tomu, aby všímaví bojovníci „za pravdu“ upozorňovali na ostatní. Čímž může docházet ke kriminalizaci i těch poctivých občanů, kteří prostě pouze disponují majetkem, například vlastním bydlením, jež si dokázali postavit svépomocí. V konečném důsledku tak dokáže přispět až ke značnému rozkvětu korupce.

Snadno zneužitelný je i pro svou značnou novost v českém právním řádu. Jde o vůbec první svého typu, který vstoupil v platnost od roku 1989. Mimo to je mu vytýkána i nejednoznačnost vymezených pojmů a rovněž se v něm objevuje porušení zákazu sebeobvinění. Podle některých hlasů dochází tímto ustanovením až k porušování ústavních principů.

Ani sami zákonodárci nejsou zajedno

Paradoxem je, že svého času se nejhlasitěji o jeho prosazení zasazoval současný ministr financí Andrej Babiš. Tomu je mnohými jeho odpůrci vytýkáno, že i v rámci svého vlastního jmění má určitá „bílá místa“. Šéf ANO již v době jeho schválení nový zákon ostře hájil i před svými kolegy z Poslanecké sněmovny, z nichž mnozí se nezdráhali komentovat jej naopak slovy, že v podstatě vybízí k udavačství. Členové TOP 09 a ODS dali najevo jasný nesouhlas s touto normou.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.